Kdo jsme

NÁRUČ PRO DĚTI A MLÁDEŽ je nezisková organizace, kterou Ministerstvo vnitra ČR před registrací v rejstříku právnických osob podle obsahu její zakládací listiny určilo zařadit mezi obecně prospěšné společnosti. Založení a její činnost se řídí podle zákona „O obecně prospěšných společnostech“ č. 248/1995 Sb., a novely zákona č. 231/2011 Sb.

Zapsáním do rejstříku právnických osob dne 27. 4. 2011 bylo organizaci Náruč pro děti a mládež, obecně prospěšné společnosti Městským soudem v Praze 2 přiděleno IČ 24840068.

 

Motivace

Zakladatelka Jiřina Teplická, vzdělání SEŠ s mat., a v předchozím pracovním místě u Městské policie Praha jako strážník ve výkonu v letech 1991-2001 složila zkoušky z právního minima u MV ČR.

V roce 2003 se rozhodla změnit svoji profesi referentky v administrativě u MČ Praha 13, jelikož měla pocit, že má schopnosti pro sociální práci. Proto se zapsala do dlouhodobého kurzu Centra sociálních služeb RIAPS v Praze 3, kde po zkouškách ze základů psychologie absolvovala cvičné náslechy na telefonní lince důvěry. Následně přijala nabídku organizace STEP by STEP a následně byla frekventantkou dalšího dlouhodobého kurzu, po zkouškách z pedagogického minima získala kvalifikaci „lektorka volno časových aktivit dětí do 15 let“.

Po úspěšné rekvalifikaci zakladatelka přijala umístěnku do jedné pražské ZŠ na místo „asistent pedagoga“, a to pro založení školního klubu, pro doprovázení tříd na školu v přírodě a zejména pro doučování některých problémových dětí z 8.-9. tříd. Doučování bylo uloženo dětem, které v průběhu běžných vyučovacích hodin měly svým chováním neustále narušovat výuku vykřikováním urážek a zesměšňováním učitelky. Byly to dle sdělení ředitele děti, které se na začátku školního roku, nebo v průběhu pololetí, vrátily z výchovného zařízení, známého jako „pasťák“. Z počátku se chlapci předváděli i při doučování. Přijali však sdělení, že asistentka pedagoga není učitelka ale jen lektorka, že ve školství je nová, a že jim ráda poradí se zadaným úkolem, aby svou učitelku překvapili. Chování chlapců se pak výrazně zmírnilo a některé v průběhu doučování nejen odpovídali na položenou otázku, ale dokonce sami od sebe k lektorce něco pronesli ohledně svých rodičů. Nechtěně tak lektorce svěřili, co je bolí a trápí. Tehdy se lektorka – později zakladatelka neziskové organizace rozhodla, že takovým dětem bude pomáhat co jí síly, schopnosti a peníze dovolí, a to až do konce svého života.

Po celý rok 2010 se obyčejná již starší lektorka zabývala kontaktováním několika právníků a hledáním lidí do první správní a dozorčí rady. Když pak soud nepodařený návrh k zapsání do rejstříku právnických osob zpracovaný advokátem potřetí vrátil, zakladatelka sama korespondovala a osobně jednala se soudním úředníkem. Dlouhá cesta příprav se naplnila registrací organizace dne 27. 4. 2011.